Voskovec
Bylo mi právě šest a půl,
život krásně kolem chlul
A mě vládly city svatých,
duši hlídal boží srak
Jakoby z kůru nade mnou,
zpívaly píseň dojemnou
Proto já byl dítě zlatý,
šlo to léta stejně tak, však pak
Jak vůli tobě stál se rváč,
jen se lásko, jen se mrač,
nejsem dá do dítě sladký, nevinný.
Jak vůli tobě stál se rváč,
a teď tám se vůbec nač,
kudy krátký jim dělám z matky,
nejsem typ už rodinný.
Po těle mám i šrámy,
mám i mociny,
mám dávno už kapsenůž.
Já kvůli tobě stal serváč,
ano zázrak dříve ač,
ano dítě dříve sladký
nevinný.
A je mi právě dvacet let,
život zdá se jako met,
ani mráček nikde není,
kde kdo má mě rád.
Sejdu se potom se ženou,
a projdu náhle proměnou,
áno já se páni měním,
je tu náhle bůravat a zrat.
Já kvůli tobě stál se rváč,
jen se lásko, jen se mrač,
nejsem dávno dítě sladký, nevinný.
Já kvůli tobě stál se rváč,
a teď tám se pročanáč,
kudy kráčím, dělám z matky,
nejsem ty už rodinný.
Po těle mám i šrámy,
mám i modřiny,
mám dávno už kapse nůž.
Já kvůli to bě stál serváč,
ano zá zrak dříve ač,
ano dí tě dříve sladký nevinný.
Já kvů li tobě stál serváč,
jen se lásko, jen se mrač,
nejsem dávno dítě sladký nevinný.
Já kvůli tobě stal serváč,
a teď ptám se proč a nač,
kvůli kráčním dělám z matky,
nejsem typ už rodiný.
O těle mám i šrámy,
mám i modřiny,
mám dávno už kapsenůž.
Já kvůli to bě stal serváč,
ano zátrak příve ač,
ano dítě příve sladký nevinný.
Jak kvůli to bě stal servač,
jen se lásku, jen se mrač,
nejsem dávno dítě sladký, nevinný,
jak kvůli tobě stal servač...